Podpořte naší činnost - klikněte sem.



Povídání o Kambodži - díl první

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 0 (0 hlasů)
 art deco a kkt

V době, kdy svět sužuje pandemie koronaviru, státy uzavírají své hranice a zavádějí bezpečnostní opatření, by si asi málokdo přál uvíznout v zahraničí, tedy pokud se nemusíte a nechcete vrátit, což ale není můj případ. Vrátit se musím a chci, ale současná situace ve světě vytváří paradoxy, jejichž neřízené důsledky to znemožňují.

V době čekání využívám čas i k tomu, abych se pokusil zformulovat můj vhled do prostředí a života zdejších lidí.

Celá jihovýchodní Asie je bezesporu krásné a zajímavé místo, ačkoli vyjmeme-li z tohoto hodnocení přírodu, jednotlivé země se od sebe navzájem v mnohém liší, jejich kultury se staletí vyvíjely v podstatě nezávisle na sobě a přestože jsou si v základních věcech podobné, můžete mít v každé z nich různé zkušenosti zejména co se kulturních a sociálních zvyklostí týče.

Já už 3 měsíce pobývám v Kambodži, proto bych se chtěl zaobírat zejména touto zemí.

Uvíznout právě zde má svoje výhody i nevýhody: mezi výhody jistě patří zdejší ceny, pronajal jsem si zde relativně levně pokoj na okraji města, což mě stojí 120 dolarů měsíčně. Druhá důležitá věc je bezpochyby jídlo, najíst se tu dá nejlevněji v přepočtu za 3 dolary, což je asi 75 kč - nevím co bych dělal, kdybych uvízl v Thajsku, kde jsem byl dříve, protože ceny v Bangkoku jsou 2x vyšší než u nás co se ubytování a jídla týče, zřejmě bych utekl do menšího města nebo na venkov. Na druhou stranu je Kambodža tak trochu mimo - kdybych se před uzavřením hranic stihl přesunout do Vietnamu nebo zpět do Thajska, už bych byl měsíc doma. Z obou zemí proběhla řada repatriačních i komerčních letů s přímým spojením do Prahy, Berlína, Frankfurtu či Vídně, ale z Kambodži bohužel téměř nelétaly přímé lety dávno před pandemií, natož teď.

 

bordel Kampot podvečer

 

Kdo jsou Khmérové

Většinovými obyvateli Kambodže jsou Khmérové a nazvete-li je Kambodžany, sice se neurazí, ale vy se ztrapníte.

Khmérové jsou konzervativní fatalisté, zpravidla těžko přivykají novým věcem, zejména pokud jde o jiné myšlenkové směry, než sami vyznávají. Úzkoprse brání svá dogmatická přesvědčení bez kritického myšlení. Svěřují se do rukou osudu a princip příčiny a následku jim moc neříká. Nikdo se kupříkladu nepozastavuje nad množstvím smrtelných dopravních nehod, které jsou tu takřka na denním pořádku. S větrem o závod vstříc osudu na svých motorkách brázdí rozbité děravé silnice, často bez helmy či zpětných zrcátek. Osobně jim říkám kečupáci, není těžké domyslet si proč, motorku tady má skoro každý (na rozdíl od helmy), a jezdí na nich i malé děti, třeba 3 najednou. Silnice je toho, kdo po ní jede a základní pravidlo silničního provozu zní: spoléhej se na své instinkty.

 

Phnom Bokor   zvěrokruh

 

Jinak jsou Khmérové milým usměvavým národem, nikdy jsem neslyšel kohokoli zvýšit hlas, natož se hádat, při konfliktu spolu prostě přestanou mluvit a se stoickým klidem se k sobě otočí zády. Khmérové žijí jiným životem, než na jaký jsme zvyklí my, nehoní se za penězi více než musejí, aby uživili svou rodinu, raději koupí novou motorku nebo auto, než aby opravili svou chatrč, většina se spokojí s tím, co má. Zvláště ve starší generaci bývá zvykem, že v rodině pracuje pouze muž, ten nosí domů peníze, zatímco manželka se stará o děti a vytváří zázemí. U mladších lidí (kterých je v populaci většina) se výrazně projevuje touha po životě jako na západě, nápadně hezky se oblékají a starají se o sebe, touží po iphonech a luxusních značkách, chtějí, aby je turisté a cizinci žijící v Kambodži vzali mezi sebe. O západním způsobu života a kultuře toho ale ve skutečnosti příliš nevědí a berou si z něho hlavně tu povrchně konzumní část a nerozumí tomu mamonu, který s tím jde ruku v ruce. 

 

Chrám krab socha brahma

 

Náboženství, víra a vietnamské melouny

Mimo nepočetná náboženská etnika, převážně hinduistická a muslimská, jsou Khmérové budhisté. Kdo by zde však hledal rozsáhlé budhistické chrámy, rychle by pochopil, že existuje rozdíl mezi budhismem a budhismem. Ten zdejší je v podstatě kompilátem budhismu a uznávání jiných božstev, duchů a kultů jako třeba hinduistického boha Ganéši či bohyně smrti Kálí. Být budhistickým mnichem zde neznamená řeholničit na okraji společnosti, nýbrž pohybovat se v jejím středu. Mniši jsou zde vysoce postavená kasta. Z ekonomického hlediska se jedná o poměrně výnosné povolání, máte-li doma zlého ducha, což se projevuje třeba tím, že se vám nedaří, přivedete mnicha a ten ho za úplatu vyžene. Mniši jsou také často zváni k obědu či večeři, aby odpovídali na otázky ohledně budoucnosti, osudu, či na kterém místě je dobré si postavit chatrč. Výkon této profese zde tedy spočívá v jakémsi věštění a vymítání duchů, jejichž přítomností je Kambodža zamořena.

 

Kampot náplavka  Noc most 

 

Mluvím li o víře, tak v širším smyslu tohoto slova nelze opomenout víru v mýty a nejen náboženské. Nejbizarnější mi přišel ten o velkých melounech. Khmérové zde v Kampotu věří, že se z Vietnamu (se kterým dlouhodobě nepanují vřelé vztahy) do Kambodži dostávají velké melouny, tyto melouny by měly být v podstatě přifouknuty jakýmsi jedovatým plynem (odtud jejich velikost). Pomocí těchto melounů pak Vietnamci decimují khmérskou populaci, bohužel si ale nikdo, s kým jsem se o tom bavil, nedovedl vybavit, že by po pozření velkého melounu někdo zemřel. Měl jsem tendenci se při poslouchání takových konspiračních teorií trochu usmívat, nikdy se ale nevysmívejte Khmérům do tváře, mohou to vzít jako projev arogance a neúcty a už se na vás nikdy nepodívají a začnou vás ignorovat.

 

Autor článku: Vojtěch Bartošík

 Výhled Bokor

Kalendář akcí

Červenec 2020
po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31