Podpořte naší činnost - klikněte sem.
Plánovali jsme ten projekt dlouho, dělali jsme kolem něj tajnosti, slibovali překvapení. A konečně se nám podařilo náš velký sen realizovat!
Navzdory pandemii a po překonání všech (nebo alespoň většiny
) technických obtíží konečně zahájí přímo v prostorách našeho komunitního centra KOPEC provoz naše vlastní klubové kino. Vybrali jsme pro něj název KINOSKOP a není to kino ledajaké. Projekce je totiž přizpůsobena potřebám hypersenzitivních jedinců, tedy osob se zvýšenou citlivostí na smyslové podněty.
 |
| Zdroj: NASA |
Jsem žena. Mám Aspergerův syndrom a s velkou pravděpodobností i ADHD. Podařilo se mi vystudovat, najít si práci, vdát se. A jako většina žen jsem i já začala toužit po dítěti.
Dlouho jsem pochybovala, zda mám mít dítě. Nejen proto, že při zaslechnutí termínu “matka autistka” vstanou většině lidí vlasy na hlavě (jak může mít dítě někdo, kdo nemá emoce a není schopen milovat?) a já se bála předsudků, ale i proto, že jsem sama pochybovala, zda se na to hodím. Kromě obav, zda budu schopná své dítě milovat a dát mu to najevo tak, aby to ono bylo schopno vnímat, přistoupily i obavy z těhotenství. Mám ráda pohybové aktivity, jsou pro mě důležitou kompenzací, bez pohybu je mi hodně nedobře. Věděla jsem, že mnoho žen je nuceno celé těhotenství proležet a jako většina lidí jsem si i já dlouho myslela, že na začátku těhotenství může pohybová aktivita způsobit potrat. Proto jsem těhotenství dlouho odkládala a čekala jsem, zda dozraji tak, že mi nedostatek pohybu vadit nebude (nebo že si jej budu dokonce užívat, jak se od těhotných čeká) a naučím se dávat najevo lásku běžný způsobem.
 |
V době, kdy svět sužuje pandemie koronaviru, státy uzavírají své hranice a zavádějí bezpečnostní opatření, by si asi málokdo přál uvíznout v zahraničí, tedy pokud se nemusíte a nechcete vrátit, což ale není můj případ. Vrátit se musím a chci, ale současná situace ve světě vytváří paradoxy, jejichž neřízené důsledky to znemožňují.
V době čekání využívám čas i k tomu, abych se pokusil zformulovat můj vhled do prostředí a života zdejších lidí.
Celá jihovýchodní Asie je bezesporu krásné a zajímavé místo, ačkoli vyjmeme-li z tohoto hodnocení přírodu, jednotlivé země se od sebe navzájem v mnohém liší, jejich kultury se staletí vyvíjely v podstatě nezávisle na sobě a přestože jsou si v základních věcech podobné, můžete mít v každé z nich různé zkušenosti zejména co se kulturních a sociálních zvyklostí týče.
Já už 3 měsíce pobývám v Kambodži, proto bych se chtěl zaobírat zejména touto zemí.
 |
Jsme pyšní na to, že s vámi můžeme oslavit už osmé narozeniny našeho autistického lezeckého oddílu Adventor. Za tu dobu jsme vyzkoušeli několik pražských i mimopražských lezeckých stěn, ale také nejrůznější přírodní terény v česku i v zahraničí. Přesto, že se za těch několik let v oddíle prostřídala řada členů i asistentů, vždy jsme společně vytvářeli přátelské a bezpečné prostředí, kde jsme se vzájemně podporovali a oslavovali každý sebemenší úspěch bez ohledu na to, zda šlo o zdolání náročné cesty nebo výstup do výšky jednoho metru. A protože se po vynucené lezecké pauze brzy otevřou dveře naší oblíbené lezecké stěny a počasí také přeje venkovním aktivitám, rádi se opět setkáme s našimi kamarády lezci i novými tvářemi. Tak se přidejte se do party! Nejčastější reakce na nabídku zkusit si lezení - ať už jako člen, nebo jako asistent - jsou tyto:
To je správně, páč k tomu nás velí pud sebezáchovy ;-). Ale lezení určitě není jen o tom vylézt co nejrychleji co nejvýš, HK Adventor ani není orientovaný na sportovní lezení. To neznamená, že se někteří členové nepouštějí do nějakých výzev (hlavně na skalkách), ale asistent vlastně níkam nahoru mimo výcvik nemusí, pokud nechce. A hlavně u nás KAŽDÝ leze tak vysoko, jak chce. Nikdo se nepozastavuje nad tím, že nějaký člen - nebo asistent - leze max 2 - 3 metry; my to totiž děláme hlavně pro zábavu. |
| Naše veselá asistentka Josefína |
 |
| zdroj: čsfd |
Jak si představíte vyobrazení lidí na spektru ve filmu/seriálu?
Já mám pocit, že většinou jde o muže, kteří jsou buď savanti s nějakou úžasnou schopností nebo mají zájmy poněkud stereotypně spojované s autisty. A právě proto mě zaujal nový americký seriál Everything's Gonna Be Okay, který pro změnu přináší další ženskou postavu a navíc v žánru komedie, i když přesnější označení by bylo spíše dramedie.
Seriál napsal australský komik a herec Josh Thomas. Měl premiéru letos na kanálu Freeform a zatím má 10 epizod. Nenechte se zmást, že Freeform vlastní Walt Disney Television, otevřeně se celou sérii mluví o sexu a jiných tématech. Sám jej vnímám především jako queer seriál.
Prý mám zase něco napsat, tak píšu.
Ať už je to s tím vy-víte-čím jak chce, začíná kolem toho být docela legrace. Německé MPSV vymyslelo něco, na co by to naše nestačilo: fotbalisté budou hrát fotbal, ale v rouškách. Když někomu spadne, bude se hra přerušovat a všichni si budou roušky každých 15 minut měnit (to jako mezi sebou??). Jestli si dovezli z Číny ty instantní (rozuměj rozpustné v potu), budou je určitě měnit častěji, ale oni určitě budou ta pravidla vylepšovat. Například hráči by mohli mít rukavice, dlouhé rukávy a nohavice, aby nepřenášeli vy-víte-co dotykem. Pak taky budou potřebovat místo kopaček pořádné galoše, aby ty proudy potu, co z nich potečou, nezměnily hřiště v mokřad.
 |
| Zdroj: iwonpopular.com.ng |
Aktuální situace doléhá tak či onak na každého z nás - jedince, rodiny, organizace nebo firmy. Sdružení Adventor není výjimkou a protože cílem naší práce je propojování, vzájemná podpora a sdílení s ostatními, které realizujeme zejména formou osobního kontaktu - individuální a skupinové akce pro klienty, jejich blízké nebo veřejnost, ovlivnilo nás nařízení vlády velmi podstatně. A tak jsme se i my, kteří se nejen v těchto časech snaží reagovat na potřeby druhých, dostali do situace, kdy my potřebujeme vaši pomoc.
 |